Přiznejme si, že každý z nás už někdy v životě lhal. A rozhodně to nebylo jen jednou. Zarážejícím faktem je, že denně je 80 % ze všeho co slyšíme lží. Osvědčeným způsobem, jak lež odhalit je detektor lži. Neviděla jsem ale zatím nikoho, kdo by jej měl hned po ruce. Pamatujte si ale, že existuje pár zaručených metod, podle kterých lháře lehce prokouknete.
Dle výzkumů na světě dokonalý lhář neexistuje.
Odhalit lháře můžeme podle způsobu vyjadřování i řeči těla. Nejdříve se tedy podívejme na jazykovou stránku. Představte si, že vám někdo vypráví opravdu skvělý příběh, u kterého dokáže přesně vylíčit všechny podrobnosti. Pravdou totiž je, že když si něco nezapíšeme a poté z poznámek nečerpáme, nejsme schopni si takovéto podrobnosti pamatovat. S tímto nadbytkem informací se také snaží odradit vás od toho, abyste poté kladli další otázky, na které by museli odpovídat, a které by mohly vést k tomu, že určité části příběhu nebudou sedět.
Prozradit nás může také tón a tempo řeči, jež se v přepnutí na lhaní začíná lišit, časté jsou dlouhé pomlky. Volba slov je dalším ukazatelem. Ve větách se začínají ve velké míře vyskytovat slova, která poskytují dostatek času na úvahu odpovědi. Nejčastěji to jsou „hmm”, „no” nebo také začínající věty s „tak”. Všímejte si ale taky opakování vět anebo položených otázek. Důležité je znát, jak se dotyčný vyjadřuje při normálních okolnostech. Spousta jedinců se také domnívá toho, že když mluví nesrozumitelně a mumlají, vlastně se lži nedopouštějí.
Pamatujete si, že podle očí se dá také mnohé poznat. Ne nadarmo se říká, že oči jsou bránou do duše. Často mylnou domněnkou je, že lháři se vyhýbají očnímu kontaktu a tikají očima ze strany na stranu. Samozřejmě tomu tak u někoho být může, proto většina volí možnost druhou a to tu, že se snaží o přesný opak.
Jejich pohled je tak až příliš upřený a přestávají mrkat, aby navodili pocit upřímnosti. Gestikulace patří k běžnému hovoru. Pokud se ovšem snažíme skrývat pravdu nebo ji jemně pozměňovat začínáme s ní šetřit. Lehce se nahrbíme, ruce založíme na hrudi nebo si pohráváme například s propiskou a začínáme se škrábáním nosu. Možná se vám tato skutečnost zdá vtipná, ale jedná se skutečně o podložený fakt. Náš nervový systém totiž zajistí rozšíření sliznic, díky čemuž nás automaticky začne lechtat v nose.