Mít zahradu u svého domečku chce mít dnes téměř každý. Kdo bydlí v paneláku, ten si pořizuje alespoň malou chatičku s prostorem, kde si může zasadit květiny a pěstovat zeleninu. Proč je vlastně pro lidi zahrada takovým potěšením, i když ví, že péče o ni není snadná a vyžaduje spoustu času a celoroční péče? Je to určitá potřeba duše, vytvořit si pro sebe prostor, kde bude kus živé přírody.
RÁJ NA ZEMI
Lidský koníček v zahradničení má kořeny přímo v nebeském ráji, z kterého dle pověsti byli vyhnáni Adam a Eva. To mnoho lidí vůbec nenapadne, ale když se nad tím zamyslíte, vytváření zahrad skutečně spadá do daleké minulosti. Už ve středověku to byla činnost, se kterou se snažili všichni navrátit do ráje, tedy uniknout z reality do něčeho krásnějšího, až pohádkového. Tato touha lidstva přetrvala dodnes. I když se řekne, že běžná zahrada je prostě jen záliba jako každá jiná, přesto je něčím větším a silnějším, za čím se skrývá přání vlastnit něco svého, okouzlujícího až posvátného.
LÉČIVÁ SÍLA ZAHRADY
Zvláště v dnešní uspěchané a stresující době se vyhledávání harmonických přírodních ploch dá snadno pochopit. Je to skutečně dávná a nekonečná potřeba člověka po dokonalosti a lásce v idylickém kvetoucím prostředí. Zahrady milujeme, protože jsou pro nás léčivou energií a jakousi nadějí v lepší život. Vlastní uzavřený prostor není důležitý svojí velikostí, ale možností odevzdat se ochraně a podivuhodné atmosféře zpěvu ptáků, zelených stromů, květin, fontán a všeho, co si ve svém přírodním území vybudujeme.
RADOST ZA HRADBOU
Již samotný název zahrada nám říká, že si ji zřizujeme za hradbou, tedy v určitém chráněném území. Chceme něco svého, kde načerpáme a obnovíme sílu, kde se zklidníme. V každé zahradě najdeme radost a je jedno, kde si ji zařídíme. Stačí i malý prostor pod okny, za fasádou domu nebo i na kraji města. Všude bude mít pozitivní vliv a obdarovávat nás.